Nová zákonná dědická posloupnost dle NOZ

Nová zákonná dědická posloupnost dle NOZ
Nová zákonná dědická posloupnost dle NOZ

Nový občanský zákoník přináší mnoho změn, jak v oblasti obecné úpravy, rodinného, smluvního, ale i dědického práva. Nejenže zavádí další dědický titul, který bude nyní stát vedle dědění ze zákona a dědění ze závěti, a to dědickou smlouvu, na jejímž základě se zůstavitel a dědic mohou dohodnout na dědění pozůstalosti. Lze však očekávat, že největší zastoupení v otázce dědických titulů bude dále zastávat dědění ze zákona. Jaké změny jsou spjaté s děděním ze zákona?

Nový občanský zákoník rozšiřuje třídy dědiců z původních o dvě nové třídy, tedy ze čtyř tříd na celkový počet šesti tříd. V podstatě by se tím měla minimalizovat možnost tzv. odúmrti, kdy není žádný dědic, který by mohl podle zákona dědit, což vede k tomu, že pozůstalost přechází do rukou státu právě jako tzv. odúmrť.

Kromě změny týkající se dědické posloupnosti a dědických tříd došlo i ke změně, nebo spíše podrobnější úpravě vztahující se k výpočtu dědických podílů a započítávání na ně.

Zákonná dědická posloupnost a dědické třídy

Nový občanský zákoník v ustanoveních § 1635 - § 1640 popisuje šest tříd hovořících o zákonných dědicích. První čtyři z těchto šesti tříd odpovídají původním čtyřem dědickým skupinám, o kterých hovořil starý občanský zákoník.

První třída

V rámci první třídy se dědí postaru, v první řadě tedy dědí děti zůstavitele a také manžel či manželka. Děti a manžel/ka dědí stejným dílem. To znamená, že bude-li mít zůstavitel tři děti a manželku, tito čtyři členové rodiny si pak dědictví rozdělí na stejné díly, tedy na čtvrtiny.

Pakliže nedědí děti zůstavitele, nebo spíše zůstavitelovy děti zemřely nebo byly vyděděni, dědí místo nich děti zůstavitelových dětí (tedy zůstavitelovy vnoučata), a to ve stejném poměru jako děti samotné (tedy rovným dílem). Pokud nedědí ani vnoučata zůstavitele, dědí další vzdálenější potomci.

Druhá třída

Pokud zůstavitel děti nemá, dědí manžel (tak jako v první skupině), dále zůstavitelovi rodiče a osoby, které se zůstavitelem sdílely a pečovaly o společnou domácnost nebo také byly výživou odkázány na zůstavitele po dobu nejméně jednoho roku, musí se však jednat o dobu, která byla ukončena smrtí zůstavitele, nikoli rozchodem.

Dědici v druhé třídě dědí stejně jako v první třídě, a to rovným dílem. Výjimkou však je, že manžel/ka musí zdědit nejméně polovinu pozůstalosti.

Třetí třída

Nedědí-li manžel ani rodiče zůstavitele, přechází se na třetí dědickou třídu. Do třetí třídy z druhé třídy přechází osoby, které se zůstavitelem žily a pečovaly o společnou domácnost, a to nejméně po dobu jednoho roku. Nově se přidávají sourozenci zůstavitele.

Stále se dědí stejným dílem. A nedědí-li sourozenec, přechází jeho dědictví ve stejném podílu na jeho děti. V okamžiku, kdy sourozenec zůstavitele děti nemá, nepřechází dědictví na další jeho potomky (ne v této třídě).

Čtvrtá třída

Ve čtvrté l o Human-generated: This is recovering deleted files that humans, in interaction with comput- ers, supply. třídě dědí prarodiče zůstavitele dědící rovným dílem. Oproti staré úpravě se však čtvrtá třída týká pouze prarodičů zůstavitele, nikoli jejich dětí. Děti prarodičů jsou nově začleněny do šesté třídy.

Pátá třída

Jak již bylo řečeno, stará úprava obsahovala pouze čtyři třídy, kdežto nová jich zahrnuje šest. Pátá třída je tedy třídou novou a tvoří ji prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá v případě dědění polovina dědictví a druhá polovina pak připadá prarodičům ze strany matky zůstavitele. Dvojice v rámci prarodičovského páru se pak dělí rovným dílem o tu čtvrtinu, která na ně připadla. Pokud žije všech osm prarodičů rodičů zůstavitele, pak na každou z těchto osmi osob připadá osmina dědictví. Pokud pak některý z prarodičů rodičů zůstavitele nedědí, situace bude řešena principem přirůstání podílů. V praxi to znamená, že nedědí-li jedna z těchto osmi osob, přechází její podíl na jejího manžela či manželku. Pokud nedědí ani jeden z páru, připadá jejich čtvrtina na druhé prarodiče ze stejné větve (nedědí-li jedni prarodiče ze strany otce, získávají jejich podíl druzí prarodiče ze strany otce). V okamžiku, kdy nedědí ani jedna dvojice z této větve, přechází podíl z této větve (tedy polovina) na dvojice prarodičů z druhé větve (nedědí-li prarodiče z otcovy strany, přechází jejich podíl na prarodiče ze strany matky).

Šestá třída

Další novou třídou je třída šestá, v jejímž rámci dědí děti sourozenců zůstavitele a také děti prarodičů zůstavitele. Pokud nedědí děti prarodičů, pak dědí jejich děti, které dříve bývaly řazeny ke čtvrté skupině.

Vícenásobné příbuzenství

S ohledem na rozšíření dědických tříd došlo i k úpravě otázky vícenásobného příbuzenství. Je-li někdo příbuzný se zůstavitelem z více stran, má dědické právo z každé strany.

Povinný díl nepominutelného dědice

I nový občanský zákoník dále zachovává ochranu nepominutelného dědice, kterého představuje dítě zůstavitele (nedědí-li, pak jejich podíl připadá jejich potomkům). Nepominutelnému dědicovi tak nadále zůstává povinný díl z pozůstalosti. Ale i úprava týkající se nepominutelného dědice přináší změny, které souvisí s výší povinného podílu. Díl, který tak nepominutelný dědic musí obdržet, je nyní o čtvrtinu menší.

V praxi to znamená, že nezletilý nepominutelný dědic musí získat tři čtvrtiny zákonného dědického podílu a zletilý aspoň jednu čtvrtinu zákonného podílu.

Autor: Markéta Vlková

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit