Nechce-li lidstvo zahltit svět odpady, musí se je naučit čím dál efektivněji recyklovat a využívat je jako druhotnou surovinu. Využít se přitom dá ledacos: bezpečnostní pásy, komponenty z elektrozařízení aj.
Recyklace a další
Lidé, organizace i státy si čím dál víc uvědomují svoji odpovědnost vůči životnímu prostředí, které trpí nárůstem odpadů.
Dobrou zprávou je, že dle dat statistického úřadu Eurostatu míra recyklace a využití recyklovaných materiálů nadále silně roste. Například u plastových obalů byla v roce 2016 míra recyklace přes 42 procent oproti 24 procentům z roku 2005, u komunálního odpadu zase mezi lety 2007–2017 vzrostla o 11procentních bodů na 46 procent. V případě stavebního a demoličního odpadu pak míra recyklace činila roku 2016 celých 89 procent. Rovněž se daří recyklovat vyřazená elektronická zařízení, z nichž lze opětovně získat cenné suroviny. V EU dosáhla v roce 2016 míra recyklace elektroodpadů 41 procent, přičemž roku 2010 to bylo jen 28 procent.
Upcyklace
Dle dostupných dat je jasné, že se různé druhy odpadu daří recyklovat v čím dál hojnějším množství. Krom toho ovšem stoupá i jejich využití jakožto druhotných surovin, případně jejich takzvaná upcyklace. To je proces, při němž jsou odpady nebo vysloužilé produkty přeměněny v nové materiály nebo produkty vyšší kvality. Leckdy je přitom až s podivem, co vše je možné upcyklovat.
Originální módní či bytové doplňky jsou obecně poměrně častým výsledkem upcyklace různých odpadních materiálů.
Vyhozené rybářské sítě, Adidas i Volvo
Vedle těchto víceméně menších projektů ovšem v posledních letech trend využívání odpadních materiálů čím dál silněji rezonuje i u velkých společností. Globálně rozšířené je kupříkladu přeměňování poškozených rybářských sítí, které zůstaly odhozeny v mořích a oceánech a představují smrtící past pro místní faunu, na textilní materiál využitelný v mnoha oblastech.
Rybářské sítě jakožto druhotnou surovinu přitom využívají i tak známá jména jako Adidas. Ten z této suroviny vyrábí například sportovní obuv, plavky nebo funkční oblečení. Využití surovin z rybářských sítí se ovšem neomezuje jen na oděvy: španělská firma Sea2See z nich kupříkladu vyrábí dioptrické i sluneční brýle, americká společnost Bureo naopak skateboardy. Švédská automobilka Volvo poté recyklovaná vlákna a plasty z vyřazených rybářských sítí využila k výrobě středového tunelu pro interiér své speciální verze vozu Volvo XC60.
Recyklace stavebního odpadu narůstá
Nejvýznamnějším zdrojem druhotných surovin, z hlediska hmotnostní produkce, jsou stavební a demoliční odpady, mezi které patří zejména betony, cihly, kamenivo, štěrk, zemina, ale také např. sádra, dřevo, sklo, plasty, keramika a různé druhy kovů.
Na druhé straně stavební průmysl vykazuje deficit některých základních stavebních surovin, zejména různých frakcí štěrku a kameniva. MPO vnímá potřebu a nutnost udržitelného nakládání se surovinovými zdroji, jak ve stavebnictví, tak i v dalších průmyslových odvětvích a tuto strategii prosazuje prostřednictvím Politiky druhotných surovin ČR. V Politice MPO řeší 10 základních komodit druhotných surovin a jejich zdrojů, kterými jsou: kovy, papír, plasty, sklo, stavební a demoliční hmoty, vedlejší energetické produkty, vozidla s ukončenou životností (autovraky), odpadní (vyřazená) elektrická a elektronická zařízení, použité pneumatiky a odpadní pryž, odpadní (vyřazené) baterie a akumulátory, ale i další komodity dle potřeby.
Recyklované stavební materiály rovněž stále častěji figurují při stavbách rodinných domů nebo jejich rekonstrukcích. Velmi dobré opětovné využití mají například cihly či dřevěné trámy ze střech. Do nového betonu zase lze použít recyklované kamenivo nebo přímo recyklovaný beton. Výborně využitelná je též ocel, která ani po recyklaci neztrácí nic ze svých vlastností. Udržitelné využívání zdrojů jako základ oběhového hospodářství přináší ekonomické úspory, zároveň významným způsobem přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů a dopadů na životní prostředí.