Nalezeno celkem 73 výsledků.
Strana 3 z 4
Vítězka olympiády v Soči, Eva Samková se vydala na výlet do Norska. Na tento netradiční třítýdenní dobrodružný výlet ji doprovodil její dlouholetý kamarád Jakub.
První premiérou Baletu Národního divadla v nové sezoně je Malá mořská víla.
Zdařilá přeměna secesní vily v Poděbradech na pasivní dům ukazuje, jak správně opravovat historické domy.
Kupovali jste si někdy byt na sídlišti nebo v městské čtvrti? Jistě jste pak dali přednost bytu s balkonem. Menší prostory tím získají alespoň pár metru navíc a člověk má pocit, že je víc propojen s okolním světem.
Připálené hrnce, špína a mastnota nejsou problém. Návod jak snadno a levně vyčistit připálené hrnce bez použití neúčinných prostředků z obchodu.
Chorvatsko znamená pro české turisty hlavně dovolenou na plážích Jadranu. I vnitrozemí tohoto státu má pro své návštěvníky řadu příjemných překvapení. Ve Slavoniji – území ve východní části Chorvatska – je sice převážně rovinatá krajina a lesní porosty jsou zde úplně jiného rázu než v Česku, zato vás překvapí pohostinní obyvatelé a jejich vynikající národní kuchyně
Z nejnovějších průzkumu trhu vyplývá, že nábytek nakupuje minimálně jednou ročně 55 procent Čechů. Většina českých zákazníků za nábytek ročně utratí částku do 20 tisíc korun.
Chystáte party, rodinou anebo narozeninovou oslavu? A chcete, aby byla tako oslava bez chyb? Pak je především, je zapotřebí vybrat ty správné dekorace na váš jídelní stůl. Víš, jaká platí základní pravidla při přípravě sváteční tabule?
Pod pojmem služby na tělo se skrývá například stříhání a barvení vlasů, různé kosmetické zákroky, masáže, manikúra nebo pedikúra a další služby, které často využívá většina z nás. Pravdou je, že se nejedná o příliš levnou záležitost. Může se také lehce stát, že nebudete s touto službou spokojeni. Test, o.p.s. - největší česká organizace na ochranu spotřebitele proto radí, na co si dát při výběru těchto služeb pozor a jak se chovat, když nejste se službou spokojeni.
Bydlíte v podnájmu a nemůžete si pořídit zvířátko, protože vám to majitel bytu nedovolil? Tak teď už můžete! Zvířátko a mnoho dalších výhod vám přináší nový občanský zákoník. Ten vás jako nájemce staví do nejvýhodnější pozice za poslední desítky let. Na začátek se pojďme podívat na přehled změn provedených v oblasti nájmu. V dalších článcích si jednotlivé změny probereme podrobněji.
Nový občanský zákoník se navrací ke staré tradici římského práva a rakouského občanského zákoníku, a tak se nám do občanského práva navrátilo několik starých institutů. Jedním z těchto institutů je institut známý z římské jurisprudence, závdavek, který byl u nás obnoven v dobách Rakouska-Uherska. Závdavek je popsán v § 1808 - 1809.Tento institut slouží k zajištění smlouvy.
Nový občanský zákoník přináší mnohé změny i v rámci obecné části občanského práva, občanského zákoníku a v něm vymezených základních pojmů neboli institutů. Nový občanský zákoník ve svém úvodu přináší nové pojmy, mezi které patří pojmy právní osobnost a svéprávnost. Jak nový občanský zákoník upravuje svéprávnost? A jaký vliv to má například na podnikání, hlavně podnikání nezletilých?
Nejenže nový občanský zákoník zavádí velké množství změn již tradičních a zaběhnutých institutů, ale zároveň obnovuje staré instituty, které nám dnes zní až archaicky. Mezi tyto pojmy řadíme například výměnek, závdavek či pacht. Jaký účel institut pachtu vůbec plní?
Mezi novinky občanského práva, které přináší nový občanský zákoník, patří i uzákonění nového smluvního typu, a to smlouvy o zájezdu. Tato změna nabyla účinnosti společně s účinností nového občanského zákoníku, tedy 1. ledna 2014. Od tohoto data se všechny smlouvy o zájezdu musí řídit novými pravidly uvedenými v občanském zákoníku.
Poplatek z prodlení není občanským zákoníkem nově zavedeným institutem. Jde o další majetkovou – peněžitou sankci vyplývající ze zákona. Řadí se tedy do řady vedle úroků z prodlení.
Do prodlení se dostává spíše dlužník než věřitel, pravdou však je, že do prodlení se může samozřejmě dostat i věřitel. Obecně řečeno, v prodlení je osoba, která řádně a včas nesplnila svůj dluh neboli závazek. Věřitel může být v prodlení tehdy, když řádně a včas nepřijme dlužníkovo plnění, nebo jej spíše odmítne přijmout. Dlužník, jak již bylo řečeno, se do prodlení dostává v okamžiku, kdy řádně a včas nesplní svůj dluh.
Podle starého občanského zákoníku mohl věřitel kromě samotného plnění požadovat úroky z prodlení. Zásadním kritériem však byla situace, kdy muselo jít o dlužníkovo prodlení s plněním, nebo také uspokojením peněžitého dluhu. Z vymezených možností však byly vyňaty situace, kdy je dlužník povinen zaplatit poplatek prodlení, přičemž tato povinnost dlužníka vůči věřiteli vzniká přímo ze zákona.
Jak již bylo naznačeno v úvodu, poplatek z prodlení je vedle úroku z prodlení majetkovou – peněžitou sankcí, kterou věřitel uplatňuje vůči dlužníkovi, který neplní řádně a včas. Postup popsaný výše platil do 31. 12. 2013.
Od 1.1. 2014 je v účinnosti nový občanský zákoník a v něm zakotvená nová úprava poplatku z prodlení. Nový občanský zákoník však možnost uplatnění poplatku z prodlení ukončil. Ustanovení § 513 nového občanského zákoníku přesně říká: „Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ Poplatek z prodlení však zcela nezaniká, nově je uplatňován v oblasti užívání bytů i nebytových prostor bytových domů.
Nově je tedy poplatek z prodlení uplatňován v oblasti užívání bytů a nebytových prostor budov s byty. Přesněji řečeno jde o služby, energie a zálohy za energie, které jsou spojené právě s užíváním bytu.
Výše poplatku z prodlení je snadno vypočitatelná, neboť činí 2,5 promile (0,0025) z celkové dlužné částky, a to za každý den. Poplatek však nesmí klesnout pod 25 korun za měsíc, počítá se i každý započatý měsíc. Zákon dále říká, že jiná výše poplatku nesmí být stanovena ani dohodnuta. Do účinnosti nového občanského zákoníku platilo toto pravidlo i pro úroky z prodlení, nový občanský zákoník umožňuje výši úroků dohodnout smluvně a odlišit se tak od výše zákonem stanovené.
Od 1. ledna 2014 odpovídá výše úroku z prodleni výši repo sazby stanovené Českou národní bankou z pozice centrální národní banky České republiky. Výše poplatku je určována pro první den kalendářního pololetí, ve kterém k onomu prodlení došlo. Tato částka je však navýšena o 8 %.
Základní otázkou tedy je, kdy nebo spíše ve kterých případech, se poplatek z prodlení uplatňuje. Tento institut se týká pouze novým občanským zákoníkem stanovených nájemních smluv. Přesně řečeno jde o nájemce bytu, který do pěti dnů po splatnosti, nezaplatil nájemné či úhrady za poskytnuté služby, které souvisí s užíváním bytu. Za druhé se poplatek z prodlení týká nájemců, kteří jsou v prodlení s vrácením od podnikatele pronajaté movité věci. V poslední řadě platí také vůči nájemcům movité věci, a to v případě, ztratila-li se věc či byla-li zničena. Podmínkou poslední varianty je, aby takto bylo ve smlouvě dohodnuto. Za dobu prodlení se v této situaci počítá doba, které uplynula od ztráty věci a oznámení o ztrátě nájemcem vůči věřiteli.
V předchozím odstavci bylo popsáno, kterých smluv a situací se poplatky týkají. Nejde-li tedy o námi popsané situace, vždy se uplatní úrok z prodlení. Přičemž poplatek z prodlení pak vylučuje možnost uplatnění úroků z prodlení, věřitel tedy může požadovat jedno, nebo druhé, nikoli oboje zároveň.
Autor: Markéta Vlková
Odvěkým problémem, který nám naprosto jasně nevyřešil ani nový občanský zákoník, je reklamace zboží. Dualita, která vždy existovala a stále přetrvává, a hlavně zakořeněné mylné postupy s sebou nesou problémy v podobě špatných reklamačních postupů. Častým problémem je reklamování zboží podnikateli, kteří jej zakoupili v rámci podnikatelské činnosti, ale reklamují jej dle práv spotřebitele. Lehká zmatečnost nás bohužel vede k představě, že nám stačí zboží vyreklamovat do doby uplynutí dvou let od koupě zboží. Co na to říká úprava nového občanského zákoníku? Jaký je řádný postup při reklamaci dle NOZ?
Nový občanský zákoník přejímá úpravu reklamací a odpovědnosti za vady ze starého obchodního i občanského zákoníku. Přesněji řečeno pravidla týkající se obecných pravidel odpovědnosti za vady a vypořádání práv z odpovědnosti plynoucích je převzata ze starého obchodního zákoníku. Ustanovení upravující koupi zboží v obchodě se velmi podobají původním zárukám ustanoveným ve starém občanském zákoníku.
Níže si popíšeme podmínky řádné reklamace a důvody vedoucí ke vzniku reklamace.
Pojďme se tedy podívat na některé zásady spjaté s reklamacemi v obchodním styku a spotřebitelská práva teď nechme stranou. Zásady a pravidla, která níže uvedeme, mohou být uplatněna při velkoodběrech, smlouvách mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelských činností (zboží určené k dalšímu zpracování či prodeji) a také při koupi zboží spotřebního charakteru, ale kupovaného v rámci podnikatelské činnosti.
Důležité je podotknout, že oba podnikatelé musejí tyto transakce provádět v rámci podnikatelských činností, neboť i podnikatel může stát na místě spotřebitele, a to tehdy nekupuje-li zboží v rámci své podnikatelské činnosti, ale např. pro domácnost. Zboží, které je nakupováno v rámci podnikatelské činnosti, není zahrnuto do osobního majetku kupující fyzické osoby, ale do obchodního majetku fyzické či právnické osoby.
Základním pravidlem či krokem při budoucím uplatnění odpovědnosti vad zboží je správné určení přechodu nebezpečí škody na dodaném zboží. Přechod nebezpečí škody může být určen nebo vytyčen buď podle zákonných pravidel, nebo podle smluvní úpravy.
Nejčastější a nejpravděpodobnější možností je přechod nebezpečí škody v okamžiku převzetí zboží kupujícím od prodávajícího. Na toto pravidlo však nesmíme spoléhat, neboť jak se říká, právo slouží bdělým, a přechod nebezpečí škody může být modifikován smluvní úpravou, ale také novým občanským zákoníkem. NOZ modifikuje úpravu nejrůznějších situací, k nimž dochází v běžném obchodním styku, např. převzetí zboží kupujícím od přepravce či prostřednictvím třetí osoby.
Správné určení přechodu nebezpečí škody na dodaném zboží je stavebním kamenem řádného a včasného uplatnění odpovědnosti vad zboží.
Kupující by měl bez zbytečného odkladu s dostatečnou péčí prohlédnout převzaté zboží, popřípadě takovou prohlídku zařídit. Zjistí-li kupující vady zboží, bez zbytečného odkladu je předloží prodávajícímu. Co se týče pojmu „bez zbytečného odkladu“, hovoříme o několika dnech po zjištění vad.
Povinnou prohlídkou zjistíme pouze vady zjevné, okem viditelné, co se tedy skrytých vad (při prohlídce nezjistitelných) týče, musíme je opět bez zbytečného odkladu po jejich zjištění notifikovat prodávajícímu. Hovoří-li zákon o skrytých vadách, má na mysli vady, které existovaly v době přechodu nebezpečí škody na zboží a, jak již bylo řečeno, nemohly být zjištěny při povinné prohlídce zboží.
Na začátku jsme zmínili dvouleté reklamační období pro zjištění a notifikaci skrytých vad, které sice platí, ale pravdou je, že dva roky představují maximální limit pro oznámení zjištěných skrytých vad.
Pozor si však musíme dát na pozdní reklamaci a nečekat tak na poslední týden z dvouleté doby, ale reklamovat musíme zavčasu, a to bez zbytečného odkladu po zjištění vad. Při čekání na poslední chvíli se můžete vystavit riziku námitky pozdní reklamace ze strany prodávajícího.
Včasnost reklamace je prvním krokem k řádné reklamaci a směřuje k dalšímu kroku, kterým je prokázání důvodnosti reklamace.
Prodávající však nemusí poskytovat záruku za jakost zboží, což znamená, že kupující má nárok pouze na reklamaci vad existujících v okamžiku přechodu nebezpečí škody. Mezi důvody, které zaručují nárok kupujícího požadovat odpovědnost prodávajícího za vady nastalé později, patří: (I) k vadě došlo v důsledku porušení povinností prodávajícího, (II) vada vznikne v důsledku toho, že zboží nebylo chráněno vhodným obalem nebo nebylo zajištěno pro přepravu, (III) prodávající převzal záruku za jakost zboží.
Autor: Markéta Vlková
Zdá se vám, že reklamace není žádná věda? Není se čemu divit, reklamace je v dnešní době celkem běžnou záležitostí. Otázkou však je, zdali je prováděna správně podle zákonné úpravy. O opaku svědčí například způsob reklamace podnikatelů, kteří v rámci své podnikatelské činnosti aplikují reklamaci v rámci práv spotřebitele. Dualita zákonné úpravy a zakořeněné zvyky a postupy směřují k rozchodu praxe a zákonné úpravy. V minulém díle jsme se podívali na podmínky řádné a včasné reklamace, dnes se zaměříme na následky reklamace.
Nový občanský zákoník přináší mnoho změn, jak v oblasti obecné úpravy, rodinného, smluvního, ale i dědického práva. Nejenže zavádí další dědický titul, který bude nyní stát vedle dědění ze zákona a dědění ze závěti, a to dědickou smlouvu, na jejímž základě se zůstavitel a dědic mohou dohodnout na dědění pozůstalosti. Lze však očekávat, že největší zastoupení v otázce dědických titulů bude dále zastávat dědění ze zákona. Jaké změny jsou spjaté s děděním ze zákona?
Dědické právo nového občanského zákoníku je plné změn, které se týkají jak rozšíření dědických skupin, tak dědických titulů i dalších institutů. Důvodem rozšíření a mnohých změn je kritika původní úpravy dědického práva z hlediska nedostatečné zohlednění vůle zůstavitele a zůstavitelova nemožnost ovlivnit, za jakých podmínek dědic nabude dědictví. Jaké další změny v otázce možností dědice NOZ přináší?
Zastoupení je tradičním institutem, který díky novému občanskému zákoníku dostal nový kabát. Jednou z mnohých změn přinášejících NOZ je uzákonění opatrovnictví právnické osoby. Co všechno s sebou tento v podstatě nový institut přináší?