Poplatek z prodlení není občanským zákoníkem nově zavedeným institutem. Jde o další majetkovou – peněžitou sankci vyplývající ze zákona. Řadí se tedy do řady vedle úroků z prodlení.
Kdo a jak se může dostat do prodlení?
Do prodlení se dostává spíše dlužník než věřitel, pravdou však je, že do prodlení se může samozřejmě dostat i věřitel. Obecně řečeno, v prodlení je osoba, která řádně a včas nesplnila svůj dluh neboli závazek. Věřitel může být v prodlení tehdy, když řádně a včas nepřijme dlužníkovo plnění, nebo jej spíše odmítne přijmout. Dlužník, jak již bylo řečeno, se do prodlení dostává v okamžiku, kdy řádně a včas nesplní svůj dluh.
Stará versus nová úprava
Podle starého občanského zákoníku mohl věřitel kromě samotného plnění požadovat úroky z prodlení. Zásadním kritériem však byla situace, kdy muselo jít o dlužníkovo prodlení s plněním, nebo také uspokojením peněžitého dluhu. Z vymezených možností však byly vyňaty situace, kdy je dlužník povinen zaplatit poplatek prodlení, přičemž tato povinnost dlužníka vůči věřiteli vzniká přímo ze zákona.
Jak již bylo naznačeno v úvodu, poplatek z prodlení je vedle úroku z prodlení majetkovou – peněžitou sankcí, kterou věřitel uplatňuje vůči dlužníkovi, který neplní řádně a včas. Postup popsaný výše platil do 31. 12. 2013.
Od 1.1. 2014 je v účinnosti nový občanský zákoník a v něm zakotvená nová úprava poplatku z prodlení. Nový občanský zákoník však možnost uplatnění poplatku z prodlení ukončil. Ustanovení § 513 nového občanského zákoníku přesně říká: „Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ Poplatek z prodlení však zcela nezaniká, nově je uplatňován v oblasti užívání bytů i nebytových prostor bytových domů.
Nové uplatnění poplatku z prodlení
Nově je tedy poplatek z prodlení uplatňován v oblasti užívání bytů a nebytových prostor budov s byty. Přesněji řečeno jde o služby, energie a zálohy za energie, které jsou spojené právě s užíváním bytu.
Výše poplatku z prodlení
Výše poplatku z prodlení je snadno vypočitatelná, neboť činí 2,5 promile (0,0025) z celkové dlužné částky, a to za každý den. Poplatek však nesmí klesnout pod 25 korun za měsíc, počítá se i každý započatý měsíc. Zákon dále říká, že jiná výše poplatku nesmí být stanovena ani dohodnuta. Do účinnosti nového občanského zákoníku platilo toto pravidlo i pro úroky z prodlení, nový občanský zákoník umožňuje výši úroků dohodnout smluvně a odlišit se tak od výše zákonem stanovené.
Nová sazba
Od 1. ledna 2014 odpovídá výše úroku z prodleni výši repo sazby stanovené Českou národní bankou z pozice centrální národní banky České republiky. Výše poplatku je určována pro první den kalendářního pololetí, ve kterém k onomu prodlení došlo. Tato částka je však navýšena o 8 %.
Hrozí mi poplatek z prodlení?
Základní otázkou tedy je, kdy nebo spíše ve kterých případech, se poplatek z prodlení uplatňuje. Tento institut se týká pouze novým občanským zákoníkem stanovených nájemních smluv. Přesně řečeno jde o nájemce bytu, který do pěti dnů po splatnosti, nezaplatil nájemné či úhrady za poskytnuté služby, které souvisí s užíváním bytu. Za druhé se poplatek z prodlení týká nájemců, kteří jsou v prodlení s vrácením od podnikatele pronajaté movité věci. V poslední řadě platí také vůči nájemcům movité věci, a to v případě, ztratila-li se věc či byla-li zničena. Podmínkou poslední varianty je, aby takto bylo ve smlouvě dohodnuto. Za dobu prodlení se v této situaci počítá doba, které uplynula od ztráty věci a oznámení o ztrátě nájemcem vůči věřiteli.
Úroky či poplatky?
V předchozím odstavci bylo popsáno, kterých smluv a situací se poplatky týkají. Nejde-li tedy o námi popsané situace, vždy se uplatní úrok z prodlení. Přičemž poplatek z prodlení pak vylučuje možnost uplatnění úroků z prodlení, věřitel tedy může požadovat jedno, nebo druhé, nikoli oboje zároveň.
Autor: Markéta Vlková